OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Kronika plemenné knihy Irského Coba
Poznámka: Autorem tohoto článkou je Marijke Heijkoop (prezidentka PK ICS Nederland)
Naše plemenná kniha má v současné době desetileté výročí a to je důvod ohlédnout se do historie. A zejména pak proto, že někteří naši současní členové v tuto chvíli neví, proč jsou některé věci tak, jak jsou.
V roce 1998 byla založená “Duch Tinker Society”. Velmi brzy se zakládající členové začali hádat a na jaře 1999 všichni asociaci opustili a ponechali bez vedení.
Já a Wim jsme byli členové a velmi jsem litovali toho, že by tato asociace měla zniknout. Zavolala jsem bývalé tajemnici a požádala ji o seznam členů. Obeslali jsme je s pozvánkou na schůzi za účelem vyřešení otázky zda vůbec, případně jak, pokračovat. Na této schůzi bylo rozhodnuto, že se bude pokračovat a já byla zvolena presidentem asociace (Duben 1999).
Prvním krokem bylo vydání časopisu “Tinkertales” který jsme jakožto jednoduchý A5 černo- bílý časopis rozesílali všem členům každé dva měsíce.
Ve stejné době byla založena plemenná kniha “Studbook for Tinkers” a my se rozhodli tuto iniciativu podporovat. Na první inspekci v roce 2000 jsem já servírovala kávu a Wim dělal pořadatele. Naši vlastní koně byli na inspekci také. Ptala jsem se jednoho z inspektorů, kde se on učil o chovu a posuzování koní tohoto plemene a jeho odpověď zněla, že nikde. Irské coby viděl na svodu poprvé v životě, což prý nebyl problém, jelikož byl certifikovaný isnpektor pro všechna plemena. Následně nám volalo mnoho našich členů a stěžovali si na způsob a kvalitu posuzování koní těmito inspektory.
Nebylo žádným překvapením, že nejlépe byli posuzovaní kříženci fríského koně, shirského koně  a amerického paint horse. Cobové, jak je chápeme dnes – rousaté kratší koně s bohatou hřívou a ocasem – dostali nejnižší body.
Ptala jsem se vedení plemenné knihy na vysvětlení, ale bylo mi řečeno, abych si hleděla svého. Plemenná kniha nebyla vůči majitelům koní ničím povinna a hotovo. Rozhodli jsem se odmítnout další spolupráci a pozvali jsem inspektory z Irska, aby přijeli a naučili nás pravidla posuzování irského coba.
6-8. října 2001 byl zorganizován první svod irského coba v Holandsku. Po této inspekci byly stovky německých irských cobů registrovány v Irské plemenné knize. (Později jsme zjistili, že v této “plemenné knize” bylo do té doby zapsáno méně než 15 koní.)
Jedním z inspektorů byl Mick McMenamon, který byl váženým členem inspekčního týmu na inspekci hřebců v dubnu 2011.
Protože spolupráce s Irskem byla velmi obtížná, rozhodli jsme se změnit Tinker Society na Irish Cob Society (ICS) a založit plemennou knihu Irského coba přímo v Nizozemí. Zdá se, že vše proběhlo úspěšně. O něco později byla ICS Nederland nejrychleji se rozrůstající plemenná kniha a od roku 2002 se začali zajímat i lidé z jiných evropských států. Zakládali vlastní chovatelské asociace a přidávali se k nám.
V té době trpěla Irish Society Ltd. (Irská plemenná knihy – pozn. překladatele) velkými vnitřními problémy. Její vedoucí, paní Flynn se příliš hádala s ostatními členy vedení a zabývala se jinými věcmi, tudíž PK irského coba nebyla téměř vedena. Rozhodli jsme se tedy postarat se o chovatelské skupiny v jiných zemích bez účasti Irska. O chovu jsem v té době již věděli mnoho a já byla certifikovaným inspektorem.

V roce 2008 byla v Irsku  opětovně ustanovena PK  pro irské coby a okamžitě, bez jakékoli konzultace se jmenovala původní plemennou knihou.
Irům jsme blahopřáli a doufali v seriózní spolupráci. Bohužel se ukázalo, že to není možné. Na mezinárodním setkání plemenných knih se skupina chovatelů v čele s paní Flynn vyjádřila, že je nutné udělat všechno, aby plemenné knihy ECHA a ICS Nederland zmizely ze scény. Obě plemenné knihy měly být potrestány za to, že nadále pokračovali v činnosti.
To byl samosebou úplný nesmysl, jelikož v době, kdy byla ICS-Ltd. na dně, se pochopitelně rodilo mnoho hříbat irského coba, která potřebovala pasy a registrace původu.

Dle paní Flynn z ICS Ltd. je plemenná kniha pouze institut, kde se mohou registrovat koně a zde pak získat cestovní pas před prodejem do zahraničí. To je to, co se děje v Irsku.
Jednou za rok se provádí inspekce v Cavan Equestrian Centre, severně od Dublinu, kde jsou cobové registrováni za účelem získání cestovního pasu. Většina koní je registrována až ve dvou letech, kdy bez testů DNA nelze dokázat původ koně. Hřebci jsou registrování do chovu velmi mladí „nezralí“. Nejedná se o plemennou knihu, nýbrž o úřad vydávající pasy. My považujeme vydání cestovního pasu s potvrzením o původu za odraz kvality koně, zejména pokud jsou to koně určeni k exportu.

Dle evropských  předpisů existuje pro každé plemeno tzv. “mateřská plemenná kniha”, která je obvykle v zemi, odkud plemeno pochází. V ostatních zemích jsou pak tzv. “dceřinné plemenné knihy”, které musí splňovat standard plemene a chovatelské principy, nicméně jsou zcela samostatné a nezávislé a nemají žádné závazky (finanční či jiné) vůči “mateřské plemenné knize”.

Zde je ICS Ltd. v rozporu s předpisy EU, tím, že požaduje od dceřinných plemenných knih, aby podepsali tzv. “členskou smlouvu” která dává ICS Ltd. (paní Flynn) moc nad těmito plemennými knihami. Tím se paní Flynn snaží připravit tyto dceřinné plemenné knihy o autonomii, kterou jim EU zaručuje. Jedním z požadavků je kupříkladu uznávání inspektorů vyškolených a jmenovaných od ICS Ltd. Naše ICS Nederland velmi dobře ví o které osoby se jedná, kdo jsou tito inspektoři a z tohoto důvodu nemůže souhlasit.
Naštěstí nemá mateřská plemenná kniha nic společného se schvalováním vzniku nových dceřinných plemenných knih v jiných zemích. Tyto záležitosti schvalují příslušné vnitrostátní orgány v každé jednotlivé zemi.

Aktuálně ICS Ltd. obesílá státní orgány v několika zemích EU s tím, že „ruší“ dceřinné plemenné knihy ICS Nederland a ECHA a že hříbata odchovaná a zapsaná v plemenných knihách ECHA nebo ICS Nederland ze zákona nesmí být nazývána irskými coby.
Tím se paní Flynn v podstatě pasuje na pozici ministrů zemědělství, jelikož právo udělat něco takového má pouze ministr zemědělství v Holandsku (ICS NL) a v Německu (ECHA). Kdyby celá situace nebyla tak zoufale smutná, dalo by se jí snad i zasmát. Poslali jsem kopii dopisu, který paní Flynn rozesílá na naše oddělení v Holandsku a předpokládáme, že bude mít v nejbližší době paní Flynn několik nepříjemných hovorů.

Proč je všechno tak zamotané?

Všichni v ICS Nederland odvedli velký kus práce, registrovali mnoho koní, podporují zdravý a kvalitní chov a aktivně se podílí na propagaci plemene irský cob po celé Evropě.  A to vše v porovnání s Irskou ICS Ltd., kde ve většině vydaných pasů nemají koně žádný původ, zapsaný rodokmen atd. Chovatelé ICS Nederland dnes chovají hříbata s původem až do 4. generace.
ICS Ltd. se snaží převzít místo na trhu tím, že řekne, že skuteční irští cobové mají pouze irské papíry a to klidně bez původu. V některých zemích se část lidí, většinou obchodníci s koňmi rozhodli připojit k ICS Ltd.  Jen v loňském roce bylo v Belgii provedeno několik změn ve vedení ICS, kupříkladu chovatelský odborník Piet Lagaert byl vyhozen a ve vedení belgické ICS nahrazen obchodnicí s koňmi (koňskou handlířkou – pozn. překladatele) Jolandou Kicken a  další neznalou a v posuzování koní nezkušenou osobou.
V důsledku toho se velká část chovatelů v Belgii vrátila zpět pod ICS Nederland (V Čechách je v současné době situace dosti podobná – pozn. překladatele).

Celá situace je velmi smutná, protože jsme vynaložili veliké usilí a pomoc při vytváření plemenné knihy v Belgii a nyní je vše názorově i fakticky roztříštěné na několik malých kousíčků. To vše díky lidem, kterým jde pouze o peníze. Jediní lidé, kteří na všem vydělávají jsou prodejci, kteří mají příslušné licence, koně a papíry, které jim poskytuje výhradně paní Flynn z ICS Ltd. Irsko.

V poslední době bylo několik hřebců, které plemenná kniha ICS Nederland i holandská Tinker Stud Book vyřadily z chovu, znovu ohodnoceno, schváleno a přijato do chovu ICS Ltd. Irsko. Inspektoři ICS Ltd. tak znehodnocují naši práci a titul "schváleno pro chov". To bohužel dělá z ICS Ltd. plemennou knihu, do které můžete nechat zapsat i ty koně, kteří nesplňují standardy a které v žádné jiné plemenné knize nechtějí. ICS Nederland mimochodem tato schválení neuznává a původy hříbat po těchto hřebcích nemohou být v ICS Nederland uznány.

Zákony nabízí hned několik cest, jak zastavit tyto praktiky. Vzhledem k tomu, že chovatelé pod plemennou knihou ICS Nederland chtějí pokračovat v chovu kvalitních koní, musíme se naučit rozlišovat kvalitu od průměru a ještě horšího, tím, že udáme jasná pravidla a pojmenování. Z tohoto důvodu byla založena nová evidence Irských cobů (v PK ICS Nederland – poznámka překladatele), pouze pro koně se známým rodokmenem a schválenými rodiči. Titul, kterým jsou tito koně označeni je „Traditional Cob“ . Ve snaze zabránit zneužití tohoto titulu, vlastníme ochrannou známku ve všech zemích EU. Titulem „Traditional Cob“ jsou tedy nově označeni koně, kteří mají známé oba rodiče (zapsané v PK ICS Nederland) a jejichž rodiče jsou zařazeni v první, nebo druhé premiové kategorii.

Spolupráce s holanskou plemennou knihou tinkera (NSvT) dále pokračuje. Původní společnost byla  změněna na novou, jejíž vedení i členové s námi rovnoceně spolupracují. Byla podepsáná “Agreement of Friendship” (Dohoda o přátelství – pozn. překladatele) která zaručuje další kvalitní spolupráci.
Naše nové označení “Traditional Cob” bude v této spolupráci jistě přínosem.

Marijke Heijkoop
ICS Nederland

(převzato z časopisu “Cobstukken” , přeložila Barbora Kovářová – Irish Cob the Czech Republic)